Dnes je:



6) Vodní hospodářství



předchozí kapitola: 5) Cesty, doprava, elektřina, plyn

Na stavbu domků potřebovali osadníci jílu, aby mohli vyrobit vepřovice či báchory a mazaninu, tak vznikl i starý rybník, v němž se zachycovala přírodní voda, která se používala pro dobytek a praní. Vozila se voda i z Vorláčku. Ve Starém Roveňsku byl z toho dolíku rozveden vodovod do některých hospodářství potrubím k Pejchlovům, Rybišárovi a Procházkům. V blízkosti rybníka na návsi byla obecní studna s pitnou vodou. Protože o pitnou vodu, zvláště za sucha, byla nouze, chodili osadníci pro vodu do studánky Vosáhlovy u dráhy a Kňavovy u Komárova.

Cesta z Rovně
rybník

Protože bývaly kvůli odběru vody mrzutosti i zákazy, chodili lidé pro vodu v noci. Přistiženým bývala voda vylita a nepřinesli nic. Za pomoci obce Dolní Roveň byl rybníček prohlouben, tím se situace poněkud zlepšila. Zvrat nastal, kdy pan Kaňka šel s krávou na pastvu, až došel na katastr Ředic, asi 700m od vsi a na louce Machatých číslo katastru 1435/3 se zelenala tráva, kde se kráva napásla a jak se bořila, stála v šlápotách voda. Zavedl krávu domů a s lopatou se vrátil na ono místo a jak odkrýval zem, přibývala voda

Doma zjistil, že voda je schopná vaření. Domluvili se se sousedy a majitelem louky. Potom vyhloubili studnu asi 3 m roubenou a tam potom chodili pro vodu. Vody bylo v létě i v zimě dostatek, proto uvažovali vodu přivésti do vsi samospádem. Nutilo je i to, že byly nesrovnalosti s majiteli pozemků, po jejichž mezích se pro vodu chodilo. Tehdy osadníci neměli žádných měřidel a navíc narazili na odpor majitelů pozemku.

požární nádrž

Konečně bylo povoleno vyrýt rýhu, položit drenážní trubky s tím, že práce musí být hotova v zimě, aby pozemek byl do jara schopný osetí. Tak se stalo roku 1872 zakoupeny trubky, rolníci patřičné pozemky neoseli. Osadníci, kteří prováděli práci, se rozdělili na dvě skupiny. Jedna dělala výkop rýhy a druhá studnu na p.č, katastru 4528/2, což se jim do jara 1873 podařilo.Potom z této studny si zavedli vodu do č.11 k Wenigrom, a druhé rameno ke Schejbalům č.15. Tam chodili ostatní pro vodu, až postupně si zavedli vodu trativodem do svých studní. Spokojenost s dostatkem vody bylo až do doby, kdy nastalo jeden rok sucho, že země rozpukala a voda se z drenážek rozsakovala do okolí a do studní vodu dávala nedostatečně.

To se opakovalo i v roce 1911, i když studánka dávala stále vodu. V té době se již dělali cementové trubky, které se za drenážky vyměnily. Postupně se vyměnily za železné, které i v profilu 3cm slouží dodnes. Hloubka trativodu v některých místech je jen 70 cm, jinde i 3m. Tím že se začínalo stále intenzivněji hospodařit a zvyšovaly se stavy dobytka i tak se stávala nouze o vodu. Dovážela se voda v cisternách z Rovně i Holic.

Za socializace zemědělství stala se voda při soustředění dobytka do velkých provozoven problémem. Používala se voda i z příkopů, což jistě na hygieně v mléčnicích nepřispívalo. Socialismus si to až tak moc nepřipouštěl.

V roce 1976 byl postaven městský vodovod do Roveňska. Tím snad je voda vyřešena. Zavedením městského vodovodu si osadníci zřídili přípojky, vlastní studny nezrušili. V říjnu 2002 byl opraven vodovodní řad umělohmotným potrubím.

Poněvadž za komunistické éry 1948-1989 si nebyl nikdo jist, že jeho soukromý majetek je nedotknutelný, byly na parcele č.p.26 a 30 původní nemovitosti zbořeny v roce 1985. Po roce 1963 byla vyhloubena požární nádrž, vedle původního rybníka, z něhož vedl vodovodní řad pro soukromé studny Starého Roveňska. Voda užívaná pro napájení dobytka.



následuje kapitola: 7) Politické uspořádání

Jak bude?

  Počasí radar http://www.slunecno.cz

Napište nám

    

Statistika přístupů: